Náchod se pomalu začíná probouzet do nového dne, a my už netrpělivě čekáme na smluveném místě před školní jídelnou v Raisově ulici. Nasedáme do vyhřátého autobusu a o půl šesté vyrážíme směr Německo. Projíždíme Českou Skalicí a Jaroměří, zde ještě přibíráme poslední účastníky zájezdu. Ten je v režii naší průvodkyně Jany Bartové, jež pracuje pro Cestovní kancelář Jany Hudkové. Je prvního prosince 2022. Naším cílem je prohlídka Drážďan.
Po dálnici cesta ubíhá velice rychle. Příjemný hlas průvodkyně nás již během cesty upozorňuje na zajímavá místa, jako jsou např. města Mělník, Litoměřice, Ústí nad Labem, hora Říp či České středohoří. Blížíme se k hranici. Již z dálky vidíme dlouhou frontu kamionů, ty se nám ale naštěstí podaří předjet. Zastavujeme před německými policisty, kteří nás chtějí kontrolovat. Jeden z našich řidičů ale pohotově zareaguje a po jeho výroku: „ Nur tschechische Leute,“ můžeme pokračovat dál.
Drážďany jsou již na dohled. V saské metropoli dnes žije více než půl milionu obyvatel. První osídlení této oblasti, díky její výhodné poloze v okolí Labe, spadá již do mladší doby kamenné. Od pátého století př. n. l. až do současnosti si toto místo prožívalo nejen období slávy, ale také častých válek. Největší pohroma, která město postihla, bylo únorové bombardování roku 1945. Při náletech na Drážďany byla velká část centra poškozena britskými a americkými bombardéry, jež zasáhly město ve čtyřech po sobě jdoucích nočních vlnách od 13. do 15. února. Přesný počet obětí je nejistý. V poslední době se uvádí přibližný počet okolo 25 000 mrtvých.
Převážně barokní památky, které dnes můžeme jako turisté obdivovat, byly po druhé světové válce znovu vybudovány. Průvodkyně nám ukazuje to nejzajímavější, co Drážďany nabízí. Naši prohlídku začínáme na Brühl Terrasse. Odtud je překrásný výhled na řeku Labe. Procházíme okolo rozsáhlého zámeckého komplexu Residenzschloss, Semperovy opery, obdivujeme 102 metrů dlouhý vlys z míšeňského porcelánu tzv. Fürstenzug. Dostáváme se do areálu Zwingru. Zde máme zhruba hodinu času, abychom si mohli prohlédnout obrazárnu starých mistrů. Poté naše kroky již směřují k Frauenkirche, kostelu, který byl po dlouhá desetiletí zanechán v rozbombardovaném stavu z konce druhé světové války jako memento mori. Rekonstrukce kostela trvala 12 let, od roku 2005 mohou návštěvníci saské metropole obdivovat znovu tento symbol města. A že vyhlídka z kopule Frauenkirche patří k tomu nejkrásnějšímu, co Drážďany nabízí, vám jistě potvrdí všichni, kdo do těchto výšin vystoupali.
V době adventní bývá v Drážďanech plno. Míří sem převážně spousta našich občanů, kteří si přijíždí vychutnat atmosféru vánočních trhů, které jsou s tímto městem neodmyslitelně spjaty. Na Altmarku se mísí vůně chutných klobás, svařáku a vánoční štoly, kterou nelze neochutnat. Ani my neodoláme a ochutnáváme místní speciality. Pomalu se začíná stmívat, město září, dostává novou podobu a stává se ještě kouzelnějším. Před pátou hodinou přibíhají s plnými taškami z Primarku poslední spokojené slečny, které si zajisté nakoupily, co potřebovaly, a my můžeme vyrazit k domovu. Máme za sebou náročný, ale krásný den.
Na shledanou, Drážďany!!!
Autor: Mgr. Lea Zálišová
