Dlouho očekávaný lyžák

„Lyžařského výcviku v Peci pod Sněžkou se letos zúčastnily třídy 1.S, 1.B, 2.A, 2.B, 2.S a 2.SI.
Kurz probíhal v termínu od 22. – do 28. ledna. Ubytovaní jsme byli stejně jako v předchozích letech na chatě Mír. I když se letos slunce objevovalo spíše sporadicky, v mlze nikdo nezabloudil a všichni měli možnost zlepšovat si své lyžařské dovednosti i fyzickou kondici,“ to nám o lyžařském kurzu prozradila Mgr. Zita Chládková, jedna z instruktorek.

A jak kurz hodnotí samotní studenti?

To se můžete dočíst v textu, který sepsala žákyně 2.S.

Letošní lyžařský kurz byl stejně jako loni až do poslední chvíle nejistý. Minulý rok nám bohužel nebylo umožněno odjet. O to větší radost jsme měli, když konečně nastala ta chvíle, kdy jsme šli balit vše potřebné s sebou.

Kurzu se účastnili v hojném počtu jak první, tak druhé ročníky naší školy, Stavební školy a Obchodní akademie arch. Jana Letzela. Odjezd byl naplánován na sobotu 22. ledna. Naložili jsme kufry, sjezdovky i běžky do dvou autobusů, zamávali rodičům a jeli směrem do Pece pod Sněžkou. Dojeli jsme, až kam to šlo. Zavazadla jsme přesunuli do rolby a poslední část úseku cesty byla na nás. Čekal nás 3 kilometry dlouhý, štědře zasněžený kopeček uprostřed lesa. Byla to dřina, ale nakonec jsme všichni úspěšně dorazili na chatu Mír. Bylo nás hodně, takže někteří z nás byli ubytováni ve vedlejší chatě. Rozdělili jsme se do přidělených pokojů a v 18 hodin byla večeře. Po celou dobu nám vařili velmi dobře. Druhý den ráno jsme se posilnili vydatnou snídaní, oblékli se a vyrazili na svah. Sjezdovka se od chaty nacházela asi 200 metrů, takže nebyl velký problém tam dojít pěšky. Byli jsme rozděleni do několika skupin. První den jsme se seznámili s celým střediskem. Po obědě jsme měli vždy asi hodinu pauzu a potom jsme lyžovali do 16 hodin, kdy se zavíraly vleky. Do večeře jsme nabrali síly a po večeři jsme se už jen bavili. Měli jsme možnost hrát šipky, deskové hry, k dispozici nám byla i kytara, ale nás nejvíce bavil stolní tenis, u kterého jsme společně trávili nejvíce času. Asi v půlce kurzu nám byl odprezentován výklad o nebezpečí hor pod vedením pana učitele Škopa. Všichni jsme v tichosti poslouchali a odnesli si z toho několik užitečných rad o tom, jak se chovat na horách. Počasí bylo celou dobu celkem dobré, až na poslední dva dny, kdy byla velmi nízká viditelnost a opravdu veliká zima. Všichni jsme byli unavení, někteří z nás i nachlazení, tak jsme se ve čtvrtek vydali místo odpoledního lyžovaní na procházku k nedaleké chatě. Dali jsme si čaj, kávu nebo horkou čokoládu a vrátili se na chatu. Poslední den jsme si zabalili, uklidili chatu a po obědě jsme sešli dolů k autobusu, který nás odvezl do Náchoda.

Myslím, že můžu za všechny říct, že jsme si to společně moc užili a byl to velmi vydařený týden.

 Autor: Melánie Laschová, 2.S

 Autor: Mgr. Lea Zálišová