Je několik míst, na která asi už nikdy nezapomenu. A jedním z nich je bezesporu chata Horalka. Ať se tam totiž jede kdykoliv, skončí to vždycky jako párek v hořčici. Na konci si totiž vždy podáme ruce a pogratulujeme si.
Je vážně těžké napsat, nebo spíše vypíchnout jednu, či patnáct věcí, co se nám staly, nebo co jsme si provedli sami. Ale pokusím se to nějakým způsobem shrnout.
Jak začít jinak než krásným počasím, které nás provázelo skoro celým kurzem. Cyklistickými výlety, které nikdy nebyly tak dlouhé, jak se jevily. Jídlem, které vždy šlo strávit, i když jsme si to při prvním pohledu nedokázali představit. Zranění, co se stala především Valče. A její nečekaný návrat s dlahou na koleni. Přece jenom, byla asi potřeba. Dlouhými večery, které se staly pro nás nezapomenutelnými. A s úsměvy na tváři jsme se vždy jen nemohli dočkat dalších zážitků.
Vlastně vážně, není lehké něčím začít. Mohlo by se třeba mluvit třeba o narozeninách, které jsme oslavili a o oslavencích, kteří se stali zase pro sebe o rok staršími, ještě jednou vám vše nejlepší. Možná bych měl začít našimi večerními kytarovými seancemi, do kterých se nebáli zapojit i hlavní protagonisti celého kurzu a to s vervou, která se jen těžko hledá. Přece jenom jít s takovou vervou zpívat paní třídní pod okýnko Kryštofa, to chce určitou dávku odvahy. Za to děkujeme, pane učiteli Škope.
Bylo vážně krásné vidět, jak jsme se dokázali znovu, jako pokaždé, semknout jako třída a každého, kdo přišel vzít mezi sebe, díky za to. Vždyť když se v kruhu hraje na foukací harmoniku, je potřeba co nejvíc skvělých lidí. Myslím, že hned na začátku se mělo zmínit, že k celému textu je zapotřebí si pustit „Aulos Reloaded“. Díky také patří všem těm, co se stavili a jen více podpořili již tak skvělou atmosféru, která celým pobytem panovala. Díky i vám.
O aktivitách, které pro nás učitelé vymýšleli, se zmíním opět jenom slovy, děkujeme za to. A celkově vám i děkujeme, že jste se nejenom nebáli s námi tento kurz absolvovat, ale i za to, že jste absolvovali naši část kurzu a to na výbornou.
Jmenovitě tedy moc děkujeme panu učiteli Smolovi, že s námi jel a stal se součástí naší party. Snad vás ještě na něco vytáhneme. Panu učiteli Škopovi, který… který moc dobře ví. Děkujeme!
A rozhodně paní Třídní, skvělé osobě a té nejlepší učitelce, co jsme si mohli přát. Děkujeme Vám za to, co pro nás děláte, za všechny zážitky!!!
Poslední dík je celé třídě za to, že jste skvělí!
Za Popoplujem a chatku č.5, Matěj Král, 3.S
